Akce „Sázava 2026“ – školní výlet a projektový den

V prvních červnových dnech letošního roku se studenti veřejnosprávní činnosti v rámci školních výletů zúčastnili třídenního pobytu na Sázavě. Část této akce byla pojata jako projektový den s Armádou ČR.

První den této akce byl věnován zámku Konopiště, kde se prohlídka objektu věnovala té části expozice věnované následníkovi rakouského trůnu Františku Ferdinandovi d'Este a jeho sbírkové činnosti. Lovecké trofeje, historické zbraně i nábytek a dobové fotografie. Výklad byl zaměřen i na obnovu a ochranu památek a sbírek, které patří našemu státu. Parková úprava a zahrady s velkým množstvím exotických dřevin a pávů všechny okouzlila i přes nepřízeň počasí.

Pro technicky zaměřené studenty byla však zážitkem prohlídka expozice Muzea JAWA na Konopišti, kde bylo možné si prohlédnout celou škálu historických motocyklů vyráběných pod touto značkou až do současné doby.

Ubytování ve Sport-areálu v obci Samopše v meandru řeky Sázavy proběhlo na jedničku a všichni měli možnost si navečer prohlédnout překrásnou scenérii části Posázaví naplněnou trempskou a chatařskou atmosférou doplněnou nezbytným „Posázavským Pacifikem“.

Následující den byl ve znamení projektového dne s armádou. Naše největší vojenské muzeum v Lešanech jsme prošli doprovázeni vojenským specialistou na historické zbraně. Exponáty z období těsně po 1. světové válce, období 1. Čs. republiky, Protektorátu Čechy a Morava i období socialismu byly umístěny, nasvíceny a popsány v tak zajímavých souvislostech, že i laik a nevoják zaujatě poslouchal a fotografoval vše, co bylo k vidění. Závěrečná expozice věnovaná Ostravsko-opavské operaci zapůsobila nejen  neobyčejně instalovanou vojenskou technikou, ale i světelnými a zvukovými efekty tak, že představa o průběhu této válečné operace všem naháněla hrůzu.

Poslední večer, ač často deštivý, strávili všichni tak,  jak si představovali. Sportováním, se zpěvem u kytary nebo společenskými hrami.

Poté, co jsme se rozloučili s příjemným prostředím sportovního areálu na řece Sázavě, čekala nás ještě okouzlující Kutná Hora. Kostnice v Sedlci jako zamyšlení nad vlastní lidskou a tělesnou podstatou člověka a katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci spíše evokovala myšlenky na duchovní podstatu lidského bytí. Krásná památka architekta Santiniho nebyla ještě tou poslední v našem putování. Není možné navštívit Kutnou Horu a nejít pohlédnout na dominantní a vznešenou katedrálu sv. Barbory, kde náš výlet pomalu končil.

Čekala nás jen cesta domů, se zpěvem a veselou náladou, která nás doprovodila až před budovu naší školy.

Krásné zážitky, nově nabyté informace, nová přátelství a seznámení nám budou připomínat mnohé fotografie, které jsme na cestě pořídili, abychom za pár let mohli zavzpomínat na bezvadné tři dny, které jsme mohli společně zažít a vychutnat si je v prostředí čarovné posázavské krajiny.

Mgr. Pavel Blatník