ZÁJEZD DO BERLÍNA
21. října 2022 se uskutečnil pro vyšší ročníky gymnázia zájezd do Berlína za pedagogického dozoru Mgr.Petry Dudkové a Mgr. Michaely Hofmanové s profesionálním výkladem paní průvodkyně.
Tušili jsme, že odjezd bude v ranních hodinách, a také ano – sraz v Úpici u Tomana ve 3.05 hod. My z Trutnova a okolí jsme přistoupili v Poříčí a už jsme přes Polsko zamířili do Německa, abychom 9.05 vystoupili v Berlíně. Většina z nás cestu prospala, protože jsme věděli moc dobře, jak náročný bude program: Reichstag (prohlídka) – Bundeskanzleramt – Braniborská brána – Pomník holokaustu – Potsdamer Platz (se Sony Center) – Checkpoint Charlie – Friedrichstraße – Gendarmenmarkt – Ritter Sport Schokowelt – Unter den Linden – Bebelplatz s Humboldunivesität – Museumsinsel + Pergamonmuseum (prohlídka) – Belriner Dom – Nikolaiviertel – Alexanderplatz + Fernsehturm. Paní průvodkyně nás připravila na náš maraton již před výstupem z autobusu, kde jsme zhlédli krátký dokument o historii a pamětihodnostech Berlína, a pak už jsme nasávali atmosféru města na vlastní kůži.
Hned na Potsdamer Platz jsme si připomněli dobu rozděleného Berlína železnou oponou na východní a západní část, když jsme poprvé uviděli pozůstatek Berlínské zdi (stojící od 13. 8. 1961 do 9.11.1989), která byla symbolem té doby a vzpomínkou na mnohé, kteří při pokusu o její překročení zaplatili tím nejcennějším, svým životem. Atmosféra rozděleného Berlína nás provázela i u přechodu Checkpoint Charlie – oddělující zónu americkou od sovětské, kde v roce 1961 proti sobě stály tanky soupeřících mocností. Ani Braniborské bráně se historie rozděleného Berlína nevyhnula. Za existence Berlínské zdi nebyla brána přístupná, protože ležela v hraničním pásmu. Je tvořena dórskými sloupy a zdobena reliéfy. Na vrcholu brány se nachází sousoší Kvadrigy od Johana Gottfrieda Schadowai. Dnes je symbolem rozdělení a následného sjednocení města a najdeme ji i na spodní straně měny eura. Dobu jiných obav, dobu druhé světové války, strachu těch, kteří nejen nepříslušeli k vyvolené rase, ale byli označeni za původce všeho zlého a tím určeni k likvidaci, nám připomněl Památník holokaustu. Poslední temnou připomínkou nám bylo jedno z centrálních náměstí s bohatou historií - Bebelplatz, s významnými historickými památkami jako je i Humbolduniversität, a z něhož vede bulvár Unter den Linden s důležitou obchodní zónou. Původní název mělo Operní náměstí, protože zde stojí budova státní opery (náměstí bylo pojmenováno v roce 1950 po Augustu Bebelovi, zakladateli Sociálně demokratické strany). Jednalo se u událost z 10. května 1933, kdy došlo k pálení tzv. nežádoucích knih nacisty a studenty. Ministr propagandy Josef Goebbels, zde pronesl plamenný projev, ve kterém odsoudil závadné autory jako např. Ericha Maria Remarquea, Alberta Einsteina atd. a studenti za podpory členů SA, SS, Hitlerjugend zde spálili na 20 000 knih. Pro připomenutí tu byla umístěna na dlažbě skleněná deska od architekta Michy Ullmanna, který ji pojal jako symbol prázdných polic knihoven o velikosti, která odpovídá těm 20 000 spálených knih.
Naštěstí nejen temné časy byly součástí naší návštěvy Berlína. Prošli jsme si Sony Centrum, kde se každoročně v únoru odehrává mezinárodní filmový festival Berlinale a v podzemí mají legoland s miniaturami pamětihodností. Sladkou prohlídkou nám byl pro uspokojení abstinenčních příznaků z nedostatku čokolády Ritter Sport Schokowelt. V druhém patře nás interaktivní tabule provedla výrobou i historií jejich vynikající čokolády, abychom si následně v přízemí nakoupili opojných tabulek, co nám finance dovolili. Do Reichstagu jsme mohli vstoupit až po důkladné bezpečnostní kontrole jako na letištích – předložit pasy nebo občanské průkazy a být na seznamu přihlášených k návštěvě, projít skenery a také naše batohy. Zde jsme se procvičili v angličtině, když nám do sluchátek pouštěli průvodce Reichstagem a jeho okolím. Prošli jsme například také kolem Rotes Rathaus, která je sídlem berlínského primátora a berlínského senátu a nachází se poblíž náměstí Alexanderplatz. Hned tato čtyřkřídlá budova o výšce 27 metrů nás zaujala červenými cihlami s vysokou 74 metrů čtyřhrannou věží. Mně však nejvíc nadchla prohlídka Pergamonmuseum.
Pergamonské muzeum je jedno z pěti muzeí v Berlíně soustředěných na Muzejním ostrově. Vzniklo v roce 1930 se sbírkami klasického antického umění, starověkého blízkého východu a islámského umění. Jsou zde poklady z Babylonu, Aššuru, Uruku, Sýrie a dalších starověkých měst, např. pergamonský oltář, šestnáct metrů vysoká tržní brána z Milétu s 60% původních kamenů, Ištařina brána z Babylonu či fasáda trůnního sálu krále Nabukadnezara. Samozřejmě jsem si nezapomněla vyfotit i věhlasnou bustu Nefertiti - manželky egyptského faraona Achnatona z 18. dynastie, kterou v roce 1912 objevila během vykopávek německá orientální společnost Ludwiga Borchardta a je pojištěna na 300 milionů euro.
V závěru naší návštěvy Berlína jsme na Alexanderplatz viděli Světové hodiny z roku 1969 dělené do 24 časových sekcí podle časových pásem, a tak lze určit aktuální čas ve 148 velkých městech z celého světa. Prošli jsme kolem Fernsehturm – televizní věže vysoké 368 metrů s koulí ve středu, ve které je otáčející se restaurace Telecafé s viditelností až 42 km do okolí. Nakonec byl rozchod, který jsme využili na občerstvení a nákupy. Berlín opouštíme po 20. hodině unavení, ale plni nových informací a zážitků. Děkujeme!
Za účastníky Eliška Pechová, oktáva
