Paradox Vánoc

PARADOX VÁNOC

 

 

 

 

Zhruba před 2000 lety se v Betlémě narodil Ježíš Kristus. Narodil se chudé Marii a Josefovi. Neležel si v krajkových peřinách, ale ve chlévě na slámě. Jako Boží Syn, který je světlo, sestoupil na naši Zem, kde byla tma. Všude kolem bylo ticho o ozývali se jen andělé a hlasy pastýřů. Maria, Josef, vůl a osel byli jediní svědci tohoto narození. Kvůli Ježíšově narození, kvůli tomu, že sestoupil, aby nás vysvobodil z hříchu- ze tmy, se slaví Vánoce. Vidíte ten kontrast mezi tou klidnou nocí a vším tím šílenstvím, které je kolem Vánoc v dnešní době?

Z vlastního života vím, že jakmile se listopad přehoupne na prosinec, začne všeobecné nadšení, starosti a spěch. ,,Máš už nakoupený dárky? Já ne!!“ nebo ,,Máš napečeno?“ a takhle to jde až do Štědrého dne, kdy to všechno vyvrcholí a dárky už jsou shromážděné pod stromečkem. Každému dítěti zablikají očka, jakmile začne zkoumat dárečky. ,, Hele, ten velkej je pro mě!“ Každý by si řekl, že jakmile je Štědrý den, spěch končí a všichni sedí pokojně u stolu a vychutnávají si bramborový salát a usmaženého kapra. Jenže co naše mamky? Jaký ony zažívají shon a nervy, když všichni očekávají, že bude hotové jídlo na stole a ony tak trochu nestíhají? Pro ně to rozhodně není den klidu a odpočinku.

Co si z toho odnést? Měli bychom si uvědomit, že Vánoce nejsou o jídle, dárcích a dobré zábavě. Ale jde tu hlavně o ,,narozeninovou oslavu“ Ježíše, který nás přišel vysvobodit ze hříchu. Chvilka klidu a rozjímání by byla fajn.

 

Veronika Kellnerová, sexta